Dětský domov SRDCE a Školní jídelna, Karviná-Fryštát, Vydmuchov 10, příspěvková organizace je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem




Článek převzat z : http://aplikace.daruj-hracku.cz/

 

Jak je to s přáními v domovech „drahá“/„nedrahá“ – „skromná“/neskromná“

 

Dovolte nám zde předložit zcela relevantní informace vycházející jak z platné legislativy, kolik má takový domov, resp. dítě v něm nárok na tzv. věcné dary,  tak ze znalosti prostředí, situací v domovech a zařízeních a především z připomenutí základních zásad o svobodě rozhodování a nezasahování do práv druhých.

Naše pravidla:

  • do Daruj hračku nejsou zařazovány domovy, kde nemáme jistotu, že se děti/klienti budou chovat ke svým dárkům se stejným srdcem, s jakým jim jejich přání Ježíšci splnili – kde se to stane – domovy takové děti vyřazují, protože vědí, že riskují účast celého domova a všech ostatních dětí
  • úcta k dárci
  • nedělejme druhým to, co sami nechceme aby dělali oni nám
  • to znamená – neomezujeme a nenařizujeme dětem ani klientům (tzn.-bývalým dětem z DD-jen museli kvůli věku odejít do dlšíého zařízení,ale jinak se nic nezměnilo-jen místo pobytu) co a za kolik si smějí či nesmějí přát – nám to totiž rodiče také nedělali a ani my a ani nikdo, koho známe to nedělá svým dětem, tak proč by měl mít právo to dělat cizím? Argumentem rozhodně není a)”Ať si uvědomí, že je z děcáku a musí být skromný“, b)”Dražší přání se plní hůř-musejí si všichni přát levná, at se nepobouří veřejnost ať se všechno splní a akce dobře vypadá“.
  • nechovejme se jen MORÁLNĚ (morální jednání je jednání naplňující očekávání obcně platných pravidel či zvyklostí v dané společnosti, skupině či regionu – tzn.,že se očekává,že někdo něco daruje, pomůže někomu,protože je pomoc je jakási morální povinnost-příklad: kluk si v 15 letech přeje mobil,potože je 21. století a všichni kolem ho mají od svých 10 – dárce si ho zarazervuje, ale pošle například buď mikinu nebo reklamní hrnky z firmy nebo mobil 7 let starý – dárce splní morální povinnost pomoci, ovšem neeticky), ale chovejme se  především ETICKY (etické jednání vede vždy k dobru, příklad: tzn., že ten mobil buď dostane a nebo mu je poskytnut jiný, náhradní, dárek – třeba ta mikina-ale nová a v takovém případě je ovšem mobil ponechán pro možnost splnění jiným Ježíškem)

VĚCNÝ DAR – fakta, citace zákona

V roce je minimálně 6 základních příležitostí, kdy dáváme dítěti nějakou pozornost: 1. narozeniny, 2.svátek, 3.Vánoce, 4.Mikuláš, 5.vysvědčení, 6.Den dětí..(a nedej bůh, když se dítěti něco povede a vyhraje třeba nějakou soutěž, školní olympiádu, závody apod. – i když na toto lze prostředky čerpat z jiného fondu).

Citace § 3, 460/2013 Sb., nařízení vlády ze dne 4.prosince 2013: „Hodnota osobního daru k narozeninám, k jiným obvyklým příležitostem a k úspěšnému ukončení studia činí NEJVÝŠE“:

  1. a) 1 740 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku (tzn nejvýše 290,-Kč na 1 příležitost)
  2. b) 2 140 Kč, jde-li o dítě od 6 do 15 let věku, ( tzn nejvýše 356,-Kč na 1 příležitost)
  3. c) 2 450 Kč, jde-li o dítě od 15 let nebo nezaopatřenou osobu. ( tzn nejvýše 408,-Kč na 1 příležitost)

Mnoho zařízení na toto ovšem nedosáhne a je třeba různého taktizování.

Nyní již musí počítat každý sám, co se za to pořídí (pozor – je tam slovo NEJVÝŠE!). Je tu někde vidět   šance na mobil, tablet, notebook, kameru, počítač, skříně, kolo, lyže, vrtačku, auto na vysílačku?

ODCHOD Z DOMOVA

Citace § 3, 460/2013 Sb., nařízení vlády ze dne 4.prosince 2013: Hodnota věcné pomoci nebo peněžitého příspěvku dítěti, jemuž byl ukončen pobyt ve školském zařízení….činí nejvýše 25 000 Kč.“

  1. NEJVÝŠE  25.000 korun při cestě do samostatného života a bydlení…

Citace jednoho z domovů:

“Kazdopadne jde o maximalni narok nebo doporuceni, ktery si kazde zarizeni muze upresnit ve Vnitrnim radu. V praxi tedy rozhoduje, jestli dite v domove dokonci vzdelani nebo odejde v 18ti z nedostudovane skoly, na posouzeni, zda je predpoklad ze bude pracovat, ze si bude samostatne hledat bydleni apod. Faktoru je hodne. Penize muze dostat do ruky, ale po dohode se zarizenim je beznejsi, ze se mu z techto prostredku hradi napr.nakup veci do domacnosti, prvni najem apod.

 

25 tis.vypada hodne, ale realne to muze pokryt sotva kauci na 1+1, prvni 1-2 najmy a treba pracku do zacatku. Srovnejte treba s ostatnimi mladymi lidmi, kteri casto az do triceti bydli u rodicu (casty fenomen). A kde ma jake vybaveni? V domovech delame maximum, aby se udrzely v zivote a Daruj hracku v tom hraje vyznamnou roli, protoze se mohou dostat k vybaveni, na ktere bychom jinak nedosahli a co jim jsou platne darkove nebo kosmeticke balicky z takovych projektu, protoze se skoro nicim jinym nez kosmetikou a nejakym trickem  do limitu nevejdou, ale mit dnes treba mobil je prakticky bezne. Deti nerozmazlujeme, jak si kazdy mysli a znate nas, u nas specialne na to dbame.

 

Stejne tak osaceni a castky na dary ( vzdy rocni narok, max.castka)  – zalezi na zarizeni a Vnitrnim radu, zda se tyto prostredky pouziji v max.vysi (i kdyz treba Ceska skolni inspekce doporucuje aby ano) – musi se dodrzet prava deti a rovny pristup.”

Práce Tanga a Daruj hračku s domovy

doporučení a kompromis

jedním z doporučení, které  domovům dáváme, je “taktika”, aby – potřebuje – či chce-li dítě či klient drahou  náročnou věc nebo věci, rozhodl se a namaloval tu, která je pro něj prioritní, především co se elektroniky týká a jako druhé přání pak jakékoliv jiné.

Stejné doporučení – a zde již důraznější – platí pro případy, kdy by si dítě přálo či malovalo o dvě vemi podobná zařízení – například jako 1. přání chytrý mobil a jako 2. přání mp3, mp4, iPad nebo tablet, což by navíc postrádalo logiku, ale je třeba mluvit, vysvětlovat.

úcta k dárci a bezpečnost dárků

doporučujeme, aby byla přání dětem a klientům v domovech evidována na jejich kartu a právě tak je jim vedena “historie přání”, aby nedocházelo k tomu, že si bude dítě či klient rok co rok přát například nový chytrý mobilní telefon.

Ano – může se stát, že ho ztratí nebo mu ho někdo někde zcizí. Stává se to všude. Ale my chceme, aby si ho vážil, hlídal jako oko v hlavě, chránil a s náležitým respektem k hodnotě, ale především “Ježíškovi” si ho opatroval, aby mu vydržel. Nevydrží, neochrání ? Ok – při dalším ročníku má smůlu. Tak až možná za 2 roky.

Nejsme naivky a víme, že tak jako všude, i v domovech se najdou pěkní filutové, vykukové a podnikavci, takže lákadlo možnosti vzít chytrý mobil od Ježíška a hned začátkem nového roku naběhnout do zastavárny a zde ho “střelit, at je na cigárka”, je veliké.

Ale s Daruj hračku a v domovech do projektu zařazených má smůlu !  Takový filuta má na 2 roky stop – a všichni to vědí. A je-li to systémově špatně v domově – má díky, v tomto ohledu,  špatné práci s dětmi, smůlu celý domov. Nová šance až přespříště. A jen si představte, jak je klukovi nebo holce, kteří vidí, jak si všichni malují svá přání do Daruj hračku, pak je pod stromečky také najdou – a oni jen drobnosti. Příště si to rozmyslí, pokud tu šanci dostane. A stejné je to i s celými domovy. Děti z nich josu v kontaktu a vědí o sobě a podmínkách života v nich a akcích, do kterýh se domovy zapojují – buď  jsou ve vzájemně v blízkosti nebo se potkávají na nejrůznějších akcích a především je tu fenomen Facebooku – takže jak je asi jedněm, kteří si to “podělali”, když vidí druhé, co dostali a jaký dopad to na ně asi bude mít – bohatého Ježíška chce přece každý..

Z úcty k dárcům a zachování vysokého kreditu projektu Daruj hračku se tedy snažíme o co nejlepší komunikaci a práci jak s domovy, tak samozřejmě dárci, Ježíšky – kterým i na tomto místě z našich celých srdcí děkujeme.

Domovy zařazené Daruj hračku patří k těm, kdož s dětmi a klienty velmi aktivně pracují v tom ohledu, aby z nich vychovali slušné a pokorné lidi vážící si toho, co mají a připravili je dobře na samostatný život, včetně vybavení do něj.

S domovy, ve kterých není v tomto ohledu práce s dětmi a klienty na takové úrovni, aby byl  zajištěn patřičný respkekt ke splněnému přání a tím i danému “Ježíškovi”, v tomto duchu aktivně pracujeme a není-li to možné, dochází k jejich vyřazení – a to především proto, abychom zachovali úctu k přáním a dárcům a omezili jejich zneužití a špatné zacházení s nimi.

Jsou domovy, které takto se provinivší děti a klienty z výchovných důvodů do příštího ročníku Daruj hračku samy nezařadí a jsou i takové, které se z těchto důvodů následujícího ročníku nezúčastní sebeklriticky a dobrovolně celé. Výchovný efekt je vždy vyníkající – a my si velmi ceníme práce vychovatelů, sociálních pracovníků, tet a strejdů ve všech zařazených zařízeních, protože víme, jakou lásku, ale i řád “svým” dětem a klientům dávají.

Samozřejmě, že všude to není stejné. Jsou domovy, kde by se lidé v nich pro ty své děti a klietny doslova rozkrájeli – jsou aktivní, účastní se mnoha akcí a projektu, běhají, shánějí, telefonují, aby těm svým dětem a klientům zajistili pokud možno co nejlepší žití a přitom jim dali kus sebe, lásky, ale i výchovy a pravidel. A jsou domovy, kde jsou lidé v nich prostě zaměstnaní, takže proč se vzrušovat…

Daruj hračku i Tango a jejich partneři chápou život

Při jaké jiné příležitosti, než si „napsat Ježíškovi“, má šanci dostat děvče, odcházející do vlastního bydlení, když je potřebuje – mikrovlnku, nádobí, pračku…nebo kluk co se vyučil a potřebuje motorovou pilu, vrtačku, aby se mohl postavit na vlastní nohy nebo člověk na vozíku, pro kterého je elektronika alfou a omegou možností a šancí na jeho uplatnění? A co jim je platné, že dostanou „X“ „skromných“ dárků, aby nepobouřili veřejnost nebo se vešly do statistiky pro hezké PR, které jsou jistě fajn, ale oni potřebují a nebo touží po tom jednom jediném?

PONOŽKY a TRENCLE – obrazný příklad smírnou nadsázkou, ale přesně vystihující realitu:

jsem kluk z domova a potřebuji trenýrky, ale jsou drahé – stojí „100 Kč“, takže přání je podle některých organizátorů a části neinformované veřejnosti „neskromné“

domov na něj nemá a žádných podobných akcí se nemohu zúčastnit, právě protože jsou limitovány třeba „20 korunami“, aby se mohly pochlubit maximální úspěšností, že všechno splnily a kolik přání to bylo.

takže 1 trenýrky za 100 si přát nesmím, ale mohl bych si přát „x“ skromnějších přání v podobných projektech, s nimiž bych se vešel do limitu.

udělám to – a místo 1 „neskromných“ trenýrek za 100 korun dostanu 5x ponožky po 20 korunách.

takže dohromady také za 100, ale 5x ponožky za 20 jsou zkrátka jako skromná přání lépe splnitelná a veřejností lépe přijatelná….

a tak budu mít patery ponožky

spokojení budou organizátoři, že mají marketingově a PR „vše a hodně splněno“

spokojená a nepobouřená bude veřejnost, že jako kluk z děcáku jsem slušně vychovaný a mám jen skromná přání.

Jen já budu běhat s „holou zadnicí“, protože sice mám ponožky 5x za 20, ale nemám ty jedny trencle za 100, které potřebuji. A nebo po nich jen toužím.

Tak co myslíte?

JAKO ORGANIZÁTORŮM  NÁM POMŮŽE

každých 100, 200, 300, 500 na zabezpečení naší činnost a projektu – č.u. 2762760267/0100

do zprávy pro příjemce uveďte mail, spojíme se s Vámi pro zaslání potvrzení o převzetí (možnost dar i reklama). Na projektu pracujeme doslova celý rok tak, abychom mohli projekt nejen dobře připravit, ale i dát uplatnění ZP manažerům na vozíčcích.

 

Více info: http://www.daruj-hracku.cz/